Jíst či nejíst drůbež?

      

      Ano, protože drůbeží maso je jedním z nejlepších zdrojů bílkovin.

 

      Pokud si odpustíte usmaženou kůži, samotné maso je téměř libové s vysokým obsahem bílkovin (až 25 g na 100g masa s 1-2 g tuku).

     

      Bílkoviny přispívají k rovnovážné hladině krevního cukru, díky sytivosti snižují pocit hladu, pozitivně ovlivňují složení těla (poměr tuky : svaly), jsou tedy nutnou součástí racionálního i redukčního stravování.


      Ale ...

      Problém spojený s konzumací tohoto druhu masa je jednoznačně velkochov, kdy zvířata chovaná ve stísněnějších podmínkách jsou více náchylná k nemocem, stresově zatížena a většinou i krmena levnými krmnými směsmi, které negativně ovlivňují složení masa.

      I když velkochovy v ČR veřejně prohlašují, že hormony drůbeži nepodávají, a že prostě zvířata dnes rostou rychleji, protože jsou tak již vyšlechtěna, je zde ještě jeden méně známý problém a to ve složení tuků jejich masa.

       Pokud se vrátíte ke kapitole o tucích, dozvíte se, že jedna z příčin dnešních nemocí (cukrovka, cholesterol, záněty, artritida, …) spočívá v nevyváženém příjmu omega 6 a omega 3 nenasycených mastných kyselin, a že lidé dříve běžně konzumovali daleko méně omega 6 než v dnešní době.


       Omega 3 nenasycené mastné kyseliny jsou zcela nutné pro prevenci cukrovky, zdravé cévy i srdce, správné fungování nervového systému a jejich dostatečný příjem také pozitivně působí při snižování nadbytečných kil.

       Jestliže se podíváme na složení kukuřičného oleje, zjistíme, že obsahuje prospěšné omega 3 zcela minimálně, zato je velmi bohatý na méně vhodné omega 6. Z tohoto lze snadno odvodit, že chickenmaso zvířat krmených kukuřicí nebude zrovna bohaté na zdraví prospěšné tuky, a že jeho konzumací prohlubujete nesprávný poměr v příjmu omega 6 a omega 3 nenasycených mastných kyselin.

 

      Na druhou stranu maso drůbeže (samozřejmě včetně vajíček) chovaných přirozeným způsobem, krmených trávou s dostatečným prostorem k pohybu je lépe stravitelné a má lepší poměr mezi dobrými a špatnými tuky.

      Zvířata vystavena slunci a čerstvému vzduchu mající dostatečný prostor k pohybu jsou samozřejmě zdravější a antibiotika potřebují minimálně.

      Je to zcela stejné jako s námi lidmi…

      Nejen že zvířata jsou šťastnější, i vy budete z konzumace takového masa zdravější.

      Pokud se k masu z volného chovu nedostanete, preferujte maso krůtí a snažte se vyhnout konzumaci kůže, která obsahuje značné množství nevhodných tuků a je největší zásobárnou toxinů (pozn. to platí i pro ryby).


A pokud máte možnost si občas nějaké to bio kuřecí nebo krůtí maso (včetně vajíček) pořídit, pak si jej s radostí dopřejte, protože:

  • jíte maso, které obsahuje kvalitní, lehce stravitelné bílkoviny a minimum tuku a díky tomu pozitivně ovlivňujete složení těla, pravidelnou dávkou bílkovin v každém jídle snižujete hladinu krevního cukru, zajišťujete si pocit nasycení a eliminujete chutě na sladké
  • jíte maso, které není toxicky zatíženo 
  • nepřispíváte k nevyváženému poměru mezi omega 6 a omega 3 nenasycenými mastnými kyselinami, čímž celkově prospíváte zdraví 

      A malý tip na závěr:  

      Kvalitní bílkoviny živočišného původu (maso, vejce, mléko) jsou nejlepším zdrojem aminokyselin. Aminokyseliny jsou nezbytné stavební látky a jejich dostatečný příjem má pozitivní vliv na celé tělo (od zažívání až po imunitní systém).

      Proto lék našich babiček, tj. kuřecí vývar (připravený i z kostí), je opravdu dobrým spojencem při nachlazení, návratu do formy po střevní chřipce a dokonce přispívá k ozdravení střev a zlepšení jejich vstřebávání. V tomto případě nejsou „bio drůbky“ ani tak nákladnou záležitostí.   

      Drůbeží recepty (klikněte pro zobrazení receptu):

kruti steak, domaci pecivo1quinoa, krůta 2IMG_6816

Comments are closed.